Menu
Menu
Firmy, univerzity a studenti - tři klíčoví aktéři pracovního trhu. Rozhovor o možnostech a uplatnění absolventů s odborným asistentem profesora.
Co od studia očekávají studenti? Jaké znalosti vyžadují od absolventů firmy a co se ve skutečnosti vyučuje na univerzitách? To jsou zásadní otázky, které ovlivňují životní úspěch. Při vstupu na pracovní trh se totiž všichni dostáváme do klasického obchodního modelu, kde funguje poptávka a nabídka.
Jakou roli přitom hrají univerzity? Získávají studenti vlastnosti, které jim pomohou najít kvalitní zaměstnání? Vyzpovídala jsem Ing. Zdeňka Nováka, Ph.D. - akademika působícího na Ústavu přístrojové a řídicí techniky, Fakulty strojní, ČVUT v Praze. Jeho stručné profesní představení najdete pod rozhovorem, který jsem věnovala především technických oborům a povoláním.
Univerzity v ČR primárně neslouží k tomu, aby připravily své absolventy na konkrétní pozici. Na profilech studijních oborů se zájemci dočtou, jaké teoretické a praktické znalosti získají a v jakém odvětví se pak budou moci uplatnit.
Jelikož jsme přešli na celoevropský systém rozdělení studia na bakalářské a navazující magisterské, lze užší specializace do určité míry dosáhnout až během magisterského studia. Tento systém je výhodný, protože jsme malá země a absolventi během něj získávají lepší možnost adaptace a uchycení se na trhu práce.
1. Jak hodnotí pracovní šance absolventů techniky univerzita
Přístup k profilování studenta se v různých zemích liší. Například ve Francii vidím jako velké pozitivum povinnou praxi. Studenti tak ve vyšších ročnících absolvují stáže u firem, které mají určitý typ dohody s jejich univerzitou, což je z hlediska reálných představ pro studenty to nejlepší.
Ve Švédsku se na magisterském studiu věnují převážně zadaným projektům a s vyučujícím pouze konzultují jejich splnění. Magisterští studenti některých studijních oborů v Jižní Koreji jsou připuštěni k obhajobě diplomové práce až po přijetí jejich článku na odborné konferenci. Lze tedy vidět, že univerzity ke vzdělání přistupují od praktických prvků až po ty čistě teoretické.
Ano a je jich celá řada. Z hlediska studia by se student neměl držet jen povinných předmětů, které musí absolvovat. Existuje spousta studentských projektů, například stavba hybridní a elektrické formule. Pak tu jsou různé typy výzev ve spolupráci s průmyslem a soutěže. Stejně tak se může student zapojit do výzkumných grantů. Důležité je, aby si uvědomil, že za svůj pracovní profil nese také část zodpovědnosti. Univerzita zkrátka nemá tak velké výukové kapacity, aby ho od začátku až do konce vedla za ruku.
To určitě ne. Studijní programy a jejich akreditace jsou často ve vývoji několik let a stejně dlouho trvá je změnit. Více než zasahy do výuky by pomohla lepší spolupráce v podobě letních stáží. Právě díky nim získávají studenti potřebnou specializaci.
Online materiály, řekněme na platformě YouTube, mají různou kvalitu. Univerzitní programy podléhají akreditaci, takže jejich kvalita by měla díky tomu být dobře nastavena. Samozřejmě existují kanály, například MIT OpenCourseWare, které nabízejí záznamy z přednášek od jedné z nejprestižnějších technických univerzit na světě. Ale nemyslím si, že by šlo v dohledné době vzdělání na univerzitě nahradit. Je to hlavně díky technickému zázemí a know-how, které jsou virtuálně nepřenositelné.
Odborný asistent profesora - Ing. Zdeněk Novák, Ph.D. - Ústav přístrojové a řídicí techniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze
Tuzemské univerzity dnes obecně čelí problému, kterým je jejich velká setrvačnost s používanými technologiemi a vyučovanou teorií. Na druhou stranu to, co se mění, je pouze vrchol pomyslné znalostní pyramidy, pro jejíž pochopení je nezbytný námi vyučovaný základ. Pro příklad uvedu nedávnou návštěvu ředitele jedné velké americké korporace zabývající se výrobou elektrických strojů. Postěžoval si nám, že v USA už nemůže najít absolventa, který by uměl navrhnout elektrický motor. Tamní studenti i univerzity se totiž soustředí na momentálně atraktivnější oblasti.
Bakalářský titul získal ve studijním programu Informační a automatizační technika (2009), magisterský titul ve studijním programu Přístrojová a řídicí technika (2012) a doktorský titul ve studijním programu Technická kybernetika (2020) na Fakultě strojní, ČVUT v Praze. V rámci magisterského studia v roce 2011 absolvoval studijní výjezd do Jižní Koreje na univerzitu Ajou v délce 3 měsíců.
V roce 2016 nastoupil na Katedru přístrojové a řídicí techniky ČVUT v Praze jako asistent (odborný asistent, 2020), kde pracuje na průmyslových a akademických projektech. V současné době se zabývá výzkumem vysokorychlostních synchronních strojů s permanentními magnety a bezsenzorovým řízením těchto strojů.
V rámci výuky se věnuje předmětům Vestavěné systémy (ČJ, AJ), Mikroelektronika (ČJ, AJ) a Technická měření. Je autorem nebo spoluautorem 22 příspěvků na konferencích, 4 příspěvků v odborných časopisech, 2 funkčních vzorků a 1 prototypu. Pod jeho vedením bylo úspěšně obhájeno 11 bakalářských a 3 magisterské práce.
Ve Wallace Myers nyní obsazujeme více pozic vhodných pro absolventy. Pokud jste nedávno ukončili studium, využijte bezplatné konzultace s Jitkou - autorkou tohoto rozhovoru a zkušenou recruiterkou. Objasní vám možnosti vašeho uplatnění na trhu práce. Pomůže vám s výběrem zaměstnání a provede vás celým procesem. Postará se, aby bylo vaše profesní představení atraktivní pro důležité firmy.
Jitka se specializuje na nábor pracovníků v oblasti engineering, ať už jde o sektor automobilového průmyslu, elektrotechnologie nebo výrobu. Díky důkladným znalostem tohoto prostředí dokáže propojovat zajímavé pracovní příležitosti s těmi správnými lidmi.
