Sebeprezentace aneb jak zaujmout na první pohled

Věděli jste, že se první dojem utváří během prvních pár vteřin? A že se poté velice těžce mění? Pojďme se tedy společně podívat na to, jak udělat tento dojem co nejlepší. Přece jen naše sebeprezentace možná probíhá častěji, než si sami myslíme. Vždyť už jen v momentu, kdy si přijdeme objednat kafe, se vlastně prezentujeme. A tak je důležité si shrnout, čeho si druhá strana všímá a co všechno hodnotí.

Udržujte oční kontakt

Oční kontakt patří mezi nejdůležitější projevy naší mimiky. Lidé mu věnují zvláště velkou pozornost a snaží se podle něj odhalit nervozitu či naopak sebejistotu prezentujícího. Dávejme si tedy na tento prvek nonverbální komunikace pozor a snažme se jej udržet po relevantní dobu. Jakmile při vašem sdělení budete uhýbat očima, nebo se upřeně dívat doleva, doprava, nahoru, dolu, lidé vaše sdělení pravděpodobně nevydrží poslouchat.

Používejte správná gesta

Pro každého člověka je přirozená míra užívání gest odlišná. Zpravidla ti, kteří jsou extroverti, používají větší množství gest a mají většinou i výraznější mimiku. Naopak introverti jsou v tomto ohledu “nesmělejší”. Je třeba si vše vyzkoušet a přijít na ta gesta, s kterými se jednoduše ztotožníte a budou pro vás přirozená.

Šaty dělají člověka

Ne nadarmo se říká, že šaty dělají člověka. Je to vlastně i první věc, které si druhý člověk všimne. A na co se lidé povětšinou zaměří? Na naši obuv. Nepodceňujte tak volbu bot. Ani volbu doplňků! Mohou rychle negativně ovlivnit první dojem a jak už víte, ten se pak velice špatně napravuje.

Hlídejte si obsah sdělení

Pozor! Občas máme tendenci, pokud jsme do něčeho zapáleni, mluvit hodiny v kuse. Ale ruku na srdce, kdo by při takto dlouhém monologu dokázal udržet pozornost? Kolikrát člověk začne nudit i sám sebe. Snažme se tedy zvolit jen ty nejdůležitější a nejrelevantnější informace. Pokud se bude druhý o probíranou problematiku zajímat, určitě se doptá.

Pracujte s hlasem

Možnosti našeho hlasu jsou téměř nekonečné. Můžeme pracovat na jeho rychlosti, výšce, hlasitosti, přízvuku a dynamice. Nikoho neohromí monotónní projev. Střídejme proto polohy hlasu podle situace, podle důležitosti... Na začátku a na konci projevu by měly být vždy zmíněny klíčové informace pro posluchače. V těchto fázích mají totiž posluchači uši nejvíce nastražené.

Nezapomínejte na úsměv

Člověka, který se na nás za celou dobu projevu neusměje, budeme těžko považovat za sympatického a pozitivního. Je nadmíru jasné, že se každý den člověk neprobudí s úsměvem na tváři a dobrou náladou, ale na tento problém znám řešení. Nasaďte úsměv! I kdyby strojený. Úsměv totiž v těle uvolňuje endorfiny a ty přispívají ke zlepšení celkové nálady.

PS: Na tuto tematiku jsem shodou okolností psala svou absolventskou práci, ve které jsem zkoumala, zda má větší vliv na tazatele při pracovním pohovoru verbální či neverbální komunikace uchazeče. Ze šetření jasně vyplynulo, že je pro hodnotitele důležitější komunikace neverbální. Věnujte jí tak obzvlášť pozornost a vědomě na ní pracujte! :-)