Menu
Menu
Při výběru školy a zaměření vysokoškoláci často řeší otázku, zdali budou mít po úspěšném absolvování studia odpovídající uplatnění. Druhou otázkou je, zda chtějí práci ve vystudovaném oboru vůbec hledat. Anebo jestli ji i sebe samotné nenajdou v úplně odlišném oboru.
S tím úzce souvisí i praxe, která je především u vysokoškoláků vyžadována, a to alespoň v délce 1–3 roky. Ale ruku na srdce, kdo tohle skutečně má? Ano, záleží na konkrétní pozici a její náročnosti nebo i na požadavcích firem. Dnes jsou již tyto požadavky na délku praxe jakýmsi ideálem a v dnešní době zaměstnavatelé ze svých nároků slevují a spokojují se i s kratší praxí. Zaměstnavatelé často také preferují čerstvé absolventy nezatížené předchozí praxí, které si mohou „vychovat“ dle obrazu svému.
Ti, kteří již během studia pracují, a tudíž mají i nějakou praxi, mají alespoň z poloviny vyhráno. Honza, absolvent Jihočeské univerzity si začal hledat práci při škole a nastoupil v průběhu studia. „Všiml jsem si nabídky studentské skupiny na naší škole a bylo to. Proběhlo assessment centrum s dalšími 15 lidmi, vypracovali jsme zadané ústní i písemné úkoly a dostal jsem se až k ústnímu pohovoru. To bylo v únoru 2017 a protože jedna kolegyně v říjnu odjela na Erasmus, vzali mě přednostně.“ Častokrát se s firmou domluví na pokračování a plynule z polovičního úvazku přejdou na plný úvazek. Ale ti, kteří žádnou praxi při studiu neměli, anebo měli jen nějaké brigády jako přivýdělek ke škole a nechtějí v ní již pokračovat, jsou nuceni hledat si plnohodnotné zaměstnání.
Klíčovou roli pro většinu absolventů představuje přijímací pohovor. Důležitým faktorem, který zaměstnavatelé zohledňují při získávání svých potenciálních zaměstnanců, je absolvované vzdělání. To představuje základní a nejdůležitější pilíř, dle kterého zaměstnavatelé vybírají pracovníka pro obsazení určitého pracovního místa. Právě obor vzdělání je stěžejní při hledání práce, konkrétně v tomto oboru je poměrně vysoké zastoupení absolventů, jelikož často nemají dostatečnou praxi anebo studují tento obor jen všeobecně. Jiná situace je např. v oboru zdravotnictví či práv, kdy jsou tyto obory již úžeji specializovány. Monika, absolventka právnické fakulty Univerzity Palackého k tomu říká: „Neměla jsem úplně jasnou představu o tom, kde bych chtěla pracovat, ale věděla jsem, že bych ráda propojila právo/veřejnou správu, které jsem studovala a angličtinu, abych zůstala v kontaktu s cizinou a nezapomněla jazyk. A to se také podařilo.“
Oproti tomu jsou zde obory, ve kterých je dlouhodobý nedostatek pracovníků – strojírenství a elektrotechnika, IT či stavebnictví. Martin, absolvent fakulty stavební na ČVUT měl to štěstí, že si mohl mezi nabídkami práce vybírat. „Absolvoval jsem 2 výběrová řízení na stejné pozice se srovnatelnými podmínkami a dostal nabídku práce z obou firem. Zvolil jsem Skansku z důvodu celosvětové proslulosti, programu na výměnný pobyt a práci na projektech v zahraničí. Celý proces výběru zaměstnance trval 1,5 měsíce.“
Nové pracovníky si zaměstnavatelé vybírají nejenom s ohledem na předchozí pracovní zkušenosti, ale zajímají je také konkrétní schopnosti a dovednosti. Odborné znalosti a dovednosti jdou ruku v ruce s absolvovanou praxí. Samozřejmě záleží na konkrétní pracovní pozici a zda dané pracovní místo vyžaduje konkrétní odborné znalosti a dovednost
S tím souvisí i jazykové dovednosti, které jsou často vyžadovány i na nižších pozicích. Alespoň anglický jazyk je v dnešní době již standardem. Mnohdy jsou na určitá pracovní místa vyžadovány i další světové jazyky, jako je např. německý či španělský jazyk. Neztratí se ani ti, kteří se domluví nějakým exotickým jazykem, např. japonštinou, švédštinou či arabštinou, jejichž popularita strmě stoupá. Zuzana, absolventka VŠE okusila výběrové řízení v německém jazyce pro rakouskou firmu. „Výběrové řízení se sestávalo ze 3 kol, nejprve proběhl telefonický pohovor jak v NJ, tak i AJ týkající se obecnějších otázek. Následoval náročný 1,5 hodinový pohovor s personalistou opět dvojjazyčně s důrazem na komunikativní schopnosti uchazečky a otázky z praxe. Posledním kolem byl pohovor s hlavním vedoucím oddělení z Rakouska vedeným v NJ s cílem poznat uchazečku osobně.“
Neméně důležitým faktorem jsou i osobnostní charakteristiky, které hrají častokrát rozhodující roli v přijímacím řízení. I když se to někomu může zdát jako nepříliš důležitá věc, ve skutečnosti je celkový dojem kandidáta při výběrovém řízení velmi podstatný a nedoporučuje se podceňovat ho.
Kandidát, jenž vystupuje sebevědomě, otevřeně a přirozeně a čiší z něj zájem a motivace pracovat, je v očích personalistů vnímán pozitivně. Neméně důležité je i vystupování a projev kandidáta, mnohdy stačí jedna otázka a Vaše schopnost sebeprezentace vás buď posune dál nebo odsune pryč. Zuzana, absolventka VŠE se setkala s otázkami typu: Jaké jsou Vaše silné/slabé stránky? Kde chcete být za 5 let? Co Vás motivuje?
V poslední době jsou mezi personalisty oblíbené otázky zaměřené na sledování vašeho kritického a analytického myšlení, sebereflexi, rozhledu, argumentačních a prezentačních schopností a také kreativity. Veronika, absolventka VŠE například odpovídala na otázky: „Co Vám dala a co vzala vysoká škola? Jakou úlohu/roli jste měla při práci v týmu? Jaký vidíte rozdíl mezi vysněnou a běžnou prací? Jakých vlastností si ceníte u lidí nebo na svých přátelích?“ Moniku, absolventku Univerzity Palackého zaskočila otázka „Kdybych Vám řekla, že Vám v pondělí můžu zajistit Vaši práci snů, co by to bylo? Petra, absolventa Univerzity Karlovy zase zaujala otázka „Co Vám na dnešním pohovoru přišlo nejhorší?“
V neposlední řadě to jsou i otázky sledující to, jak by uchazeč lidsky zapadl do týmu. To potvrzuje Monika, absolventka Univerzity Palackého v Olomouci. „V jedné advokátní kanceláři se mě ptali na moje záliby, co ráda dělám ve svém volném čase – říkali, že jezdí pravidelně spolu na lyže a další teambuildingové akce a zajímalo je, jestli bych k nim zapadla.“
A na závěr jedna perlička od personalistky: „Vymyslete si indiánskou přezdívku, abych si vás lépe zapamatovala.“
A že vás někdy odmítli na vaše vysněné místo? Nevadí! Každý pohovor a výběrové řízení vám dá tolik nových zkušeností, že příště to určitě vyjde! Vždyť i Zuzana si tím prošla „Po úspěšném absolvování náročných 3 kol pohovorů jsem byla na pozici vybrána, ale před podepsáním smlouvy tuto pozici zrušili.“ A Veronika má obdobnou zkušenost: „V inzerátu měli napsáno, že místo je vhodné pro absolventy bez praxe – personalistka mi nakonec řekla, že nebude chodit kolem horké kaše a řekne mi to přímo. Teď mají velice mladý kolektiv na oddělení a potřebují někoho, kdo bude mít alespoň 5 let praxe.“
Zkrátka nejdůležitější je mít pevné nervy, věřit si, nevzdávat se a ono to přijde!